Subscribe via RSS Feed Profil na LinkedIn

Tradeři v ČR – Miliardářem do týdne snadno a rychle

3.8.2017 16 Comments

Flattr this!

Tento článek píšu v záchvatu určitého rozčilení a návalu negativismu. Omlouvám se proto, že nebude příliš poetický či vzletný. Zato se ale pokusím být pokud možno věcný.

(Jen na úvod – v tomto článku nehovořím o institucionálních traderech, kteří pracují jako zaměstnanci pro banky či velké fondy. Mluvím o obchodování individuálních traderů, kteří se rozhodnou vzít své úspory a začít obchodovat na burze. Takový způsob obchodování se technicky velmi odlišuje.)

K obchodování na burze – tradingu – jsem se aktivně dostal už před téměř patnácti lety. Od té doby se burza stala součástí mého každodenního života a postupně se ze zábavy a volnočasového hobby vypracovala na jednu ze dvou hlavních složek mého příjmu (tou druhou je podnikání). Dnes soukromě spravuji i cizí kapitál v poměrně dost vysoké finanční hladině (přinejmenším na české poměry). Mám za sebou dlouholeté vedení individuální výuky mnoha profesionálních traderů, učil jsem se (a stále se učím) od nejlepších světových burzovních obchodníků (což mě stojí nemalé peníze) a setkal jsem se a hovořil snad se všemi, kteří v tomto oboru něco znamenají (s výjimkou Warrena Buffeta ;-)). Dovolte mi tedy, abych si dnes trochu vylil srdce, poplakal a postěžoval si na českou malost a na to, co mi vadí na komunitě tradingových guru a jejich přívrženců v České (a Slovenské) republice.

Když jsem svého času začínal, informací bylo pomálu – lidé obchodovali maximálně akcie (v naprosté většině navíc české), ale o komoditách, akciových opcích, spreadech nebo US indexech neměl nikdo pořádně ani potuchy. Jak se ale boom kolem finančních trhů zvedal, rostl kromě seriózních informačních portálů i počet nejrůznějších výukových prezentací „guru“, kteří učili své zázračné metody zbohatnutí na opcích, akciích či komoditách. Kde je jim dnes asi konec… Vím jen o jednom, který dnes pracuje na pozici obchodního ředitele ve firmě, zabývající se výrobou plastových trubek nebo čeho. Zajímavý kariérní posun.

Za ty roky se vyrojilo mnoho a mnoho expertů, kteří prošli jedním či dvěma kurzy v ČR a místo samotného tradingu začali raději sami učit a vydávat se za úspěšné obchodníky. Většinou shořeli jako papír – jejich životnost se obvykle pohybovala mezi 1 až 3 lety.

Každý více i méně seriózní mentor si, chtě nechtě, vytvořil okolo sebe určitou skupinu lidí – jedni ho milovali, druzí nenáviděli. Čím byl daný člověk víc vidět, tím větší obě skupiny byly, přičemž skupina odpůrců bývala zpravidla hlasitější a útočnější.

Nikdy nezapomněli házet špínu na všechny ostatní, vymezovat se proti nim a říkat „já to dělám úplně jinak“. A to i v případě, kdy „to“ dělali vlastně úplně stejně, jen zabalené do trochu jiných slovíček – a hlavně mnoha cizích výrazů a odborných termínů. (Znáte to sami – koupily byste si, milé dámy, krém s jinanem dvoulaločným? Těžko. Ale taková ginko biloba, to je jiná, že? A teď si to hoďte do Googlu. ;-))

České tradingové prostředí mi tak postupem času začalo lézt docela na nervy. Neustálé politikaření a podezírání „z kolaborace“ (bylo běžné, že pokud jste byli v kontaktu s lidmi z jednoho tábora, mnozí další tradeři s vámi odmítali mluvit a zcela vážně se obávali „špionáže a vyzrazení jejich know-how“), to už bylo zkrátka moc i na mě po pár flaškách dobrého vína. Nakonec jsem dospěl do stádia, kdy jsem vymazal všechny bookmarky, odhlásil se ze všech diskuzních fór a přestal jsem dění v ČR úplně sledovat.

Nejlepší rozhodnutí mého života. Snad jedině víkend s Angelinou Jolie by člověka mohl potěšit víc. Najednou jsem se začal více bavit s tradery ze zahraničí – z JůEsEj, Velké Británie, Švýcarska, Austrálie a všemožných koutů Asie. Objevil jsem tradingové přístupy a nástroje, které používají špičkoví zahraniční tradeři. Takoví, co na trzích aktivně obchodují třeba i dlouhé desítky let a spravují na vlastních účtech i vyšší desítky milionů dolarů (či ještě podstatně vyšší částky v rámci fondů). Řadu z nich jsem osobně poznal (jo, jsem děsná vtěrka) a navštívil jsem i řadu komoditních a několik akciových burz v USA a Evropě. Jako příjemný side-effect jsem si díky tomu taky trochu vypiloval angličtinu.

Zjistil jsem, že existují skvělí tradeři, kteří ve světě patří mezi absolutní špičku a v ČR o nich přitom snad nikdo doteď ani neslyšel – například Sheldon Natenberg anebo Chuck Hughes, kteří oba patří mezi skutečně špičkové opční obchodníky a jejich obchodní přístupy jsou v mnoha ohledech mimořádně inspirativní. Jen pro zajímavost – Chuck Hughes je také osminásobným vítězem mistrovství světa v tradingu – toho samého, které z Larryho Williamse (a o pár let později i jeho dcery) udělalo legendu.

I když i v zahraničí je mezi tradery cítit rivalita, nikdy jsem žádného profesionála neslyšel kydat hnůj na někoho jiného. Každý úspěšný trader se vždy primárně staral o sebe a svůj obchodní styl. Byla to pro mě velká inspirace a za těch více než sedm let, co jsem českou burzovní scénu opustil a ani koutkem oka nesledoval, jsem se naučil opravdu hodně, a to nejen o tradingu, ale hlavně o lidech a jejich povaze.

Malá odbočka: Před nedávnem se mě jeden člověk zeptal, kde koupit „ty nejlepší informace o obchodování na burze“. Jestli vás trápí stejná otázka, mám pro vás odpověď – je jednoduchá, ale asi vás úplně nepotěší. Ty nejlepší informace nekoupíte. Ani v kurzech za 5.000 USD od Sheridana či Williamse. Ty nejlepší informace jsou totiž zdarma. To je ta lepší zpráva. Tou horší je ovšem fakt, že dostat se k nim, je nesmírně obtížné, resp. pro většinu lidí prakticky nemožné.

V zahraničí je sice běžné, že tradeři své know-how vzájemně sdílí na více či méně veřejných setkáních u kafe, kde se dělí o velmi konkrétní detaily svých strategií a přístupů. V ČR nic takového prakticky nefunguje, i když v minulosti určité pokusy proběhly (sám jsem cca před deseti lety organizoval sérii setkání burzovních obchodníků v Praze u piva; další setkání se pak konala pravidelně v Plzni a v Brně).

Ty nejlepší věci si ale i v zahraničí nechává každý pro sebe a předávají se pouze v úzké komunitě blízkých přátel a spolupracovníků. Dostat se k takovým informacím je proto mimořádně náročné. Sám jsem měl štěstí, že jsem se k několika takovým lidem a jejich „top-notch ideas“ dostal a troufám si říct, že jsme si vzájemně vyměnili pro obě strany zajímavé a cenné poznatky a zkušenosti.

Mám-li být ale upřímný, pro naprostou většinu obchodníků je více než dostačující to, co si mohou sehnat v kvalitních kurzech a samozřejmě pak vypilovat zejména svou vlastní praxí. Nuance, které se řeší v uzavřeném kruhu zkušených profíků, mohou být velmi zajímavé, ale vyžadují skutečně pevné základy, na kterých je třeba stavět – jak základy informační (dostatečná vlastní praxe a hluboké porozumění trhům), tak i finanční (máte-li 2.000 USD, nehledejte cestu k top know-how, které používají tradeři s multimilionovými účty – a tím myslím v dolarech).

Burzovní obchodování v zásadě není složité. Není to věda, nepotřebujete Matfyz ani hloubkovou znalost kombinatoriky, makroekonomie či statistiky. Co tedy potřebujete? Především selský rozum a aspoň průměrný intelekt.

Ale vraťme se zpět k české scéně… Před několika měsíci mě přemohla nostalgie a zavzpomínal jsem na české tradery a všemožné kazatele jediné svaté pravdy. Kouknul jsem tedy na Google a ejhle – více či méně seriózní portály fungují dál a většina pokoutných „guru“ je dávno pryč… dle očekávání se však objevila řada nových, kteří zase učí své „převratné“ postupy. :-) Takže je vlastně vše při starém, jen v trochu jiné sestavě.

Snad nikde jsem ale neviděl tolik fotek pláží, palem, šťastných lidí u moře a Piña Colady jako na webech nejrůznějších burzovních lektorů. Musím říct, že i když mi trading umožnil hodně cestovat, nikdy jsem si nesedl s noťasem do písku u moře, abych obchodoval. Asi jsem divnej, ale sypat pak na hotelu písek z klávesnice MacBooku mi zkrátka nikdy nepřišlo jako dobrý nápad. Navíc wifi u opuštěných pláží také nebývá úplně nejlepší. ;-) Mám za sebou řadu let, kdy jsem vedl prémiový individuální mentoring mnoha profesionálních traderů a vždy mi přišlo nedůstojné a přízemní prezentovat trading takto lacině a slibovat plážové povalování a „pasivní příjem“.

Po mém čerstvém ohlédnutí po nové české tradingové scéně jsem se potkal i s několika tradery, které jsem roky neviděl. S mnoha dalšími jsem si aspoň napsal. Většina z nich se stáhla do ústraní a věnuje se tiše svému obchodování bez potřeby exhibovat na netu, přičemž jejich znechucení z fungování české tradingové scény je často ještě větší než moje. Potěšilo mě ale, že mě oslovil i jeden z těch, kteří v ČR pomohli vůbec zájem o burzovní trhy vzbudit. Nabídl mi, že bychom spolu mohli uspořádat velikou profesionální konferenci, kam pozveme špičkové světové tradery – a já nadšeně souhlasil.

Tento člověk byl jedním z těch, kteří mě kdysi provedli mými prvními krůčky na burze a jeho portál, který řadím mezi ty seriózní, pro mě byl dlouhé roky velkou inspirací – i když jsem se později v mnoha prezentovaných názorech s jeho autory rozcházel. Dnes sice obchoduji jiným stylem a na burzu nahlížím jinou optikou, ale nemám důvod se proti tomuto člověku jakkoliv vymezovat.

Jak je ale u nás zvykem, lidé mají tendenci se radikalizovat. Proto, jak jsem psal výše, mezi příznivci různých portálů a různých učitelů – a dokonce i různých směrů burzovního obchodování (např. price action vs. indikátory, daytrading vs. opce, spready vs. opce, cokoliv vs. opce) – vznikla nejen rivalita, ale nakonec i ryzí, nefalšovaná a opravdu hluboká nenávist a pohrdání.

I proto, když se o konferenci s někým bavím a dotyčný zjistí, s kým že to tu konferenci vlastně chystám, tak v řadě případů následuje úlek. Je zkrátka „z jiného klanu“. :-) (I přesto se nám ale konference hezky plní, což je alespoň příjemné zadostiučinění.)

A tak jsem došel do fáze, kdy po pár měsících začínám být zase tak nějak unavený a zklamaný tou českou malostí. Místo toho, aby lidi řešili, že chystáme úžasnou konferenci, jaká ve střední Evropě zatím nebyla, že přivedeme špičkové tradery z celého světa, kteří se v centru Prahy podělí o své unikátní know-how, že nabízíme vstupné na konferenci v relativně běžných českých cenách, i když se všude ve světě za vstupné na podobné akce platí aspoň desetinásobek, že nemusí pro takto unikátní know-how cestovat mimo ČR (potažmo Evropu), místo toho všeho mají někteří lidé potřebu řešit jen a pouze naprosto podružné věci jako kdo tu akci organizuje. (Někteří mi kvůli tomu dokonce už ani neodpovídají na pozdrav. :-))

Možná jsem divnej, fajn, ale fakt si myslím, že tohle politikaření do tradingu nepatří. Trochu mi to připomíná Foglara – „volíš Losnu nebo Mažňáka?“ Za ty roky jsem pochopil, že úspěch na burze je v první řadě záležitostí hlavy. Musíte být v klidu, schopní oprostit se od emocí a fungovat na základě stanovených pravidel. Když ale člověk řeší „rozpory mezi klany“, nezbývá mu dost energie na vlastní trading. A ukazují to i výsledky.

Zrovna před pár dny jsem mluvil s jedním dlouholetým spreadovým obchodníkem. Nenechal nit suchou snad na nikom – pomluvil velké portály, malé portály, všechny možné školitele i tradery, které ještě z dávných dob oba pamatujeme… a přitom sám v komoditních spreadech dosahuje zhodnocení kolem 4 % p.a. a obchoduje výhradně sezonalitu.

Na vysvětlenou pro ne-tradery – zhodnocení 4 % je na komoditní spready opravdu velmi, ale velmi málo (podobné zhodnocení vám možná dá i nějaká lepší banka (v zahraničí) na spořícím účtu). A obchodování samotné sezonality? To je zcela funkční a legitimní přístup. Jenom je to asi stejné, jako kdybyste si pro účely rodinného vozu dnes vybrali Trabant. Některé věci jsou zkrátka již dávno překonané. (Poznámka pro spreadaře – neříkám, že je sezonalita k ničemu, ale měla by sloužit spíše jako podpůrný ukazatel, podobně jako třeba COT.)

I když tady máme velkou spoustu mimořádně chytrých a schopných obchodníků, kteří dokáží vymyslet neskutečně inovativní věci (skutečně na světové úrovni, a to zcela bez přehánění), myslím si, že brutální ego, komplex malosti a nepřiznaná závist vedou u spousty z nich k tomu, že dosahují a využívají jen nepatrného zlomku svého potenciálu. Energie vynaložená na „oni nám závidí“, „my jsme nejlepší“, „my máme to nejlepší know-how, o kterém se ostatním může jenom zdát“ už pak tak nějak chybí v tradingu samotném.

Zároveň je mi trochu líto těch, kteří se o burze chtějí něco dozvědět a neví jak začít. Takových lidí je spousta a bohužel, setkání s prvním vykukem je může stát hodně peněz a celou burzu jim navždy zprotivit.

Abych uvedl jeden konkrétní příklad – nedávno jsem byl upozorněn na jistého člověka, který se profiluje jako opční guru, prodává svůj kurz zhruba za stejnou cenu, jakou si Apple účtuje za nový iPhone. Přitom v osnovách kurzu nabízí v zásadě jen nejzákladnější úvod do problematiky. Je to dobře nebo špatně? Jako podnikatel jeho přístup do jisté míry chápu. Jako trader ale vím, že informace, které on docela draze prodává, jsou snadno dohledatelné i zdarma a jejich kvalita je přinejmenším sporná.

Abych nebyl špatně pochopen – že někdo udělá kurz z něčeho, co je někde k dispozici zdarma, to vůbec nepovažuji za špatné. Vědět kam kouknout a umět to správnou syntézou vhodně zkompletovat v edukativní produkt, to si zaslouží ohodnocení. Ale to ohodnocení by mělo adekvátně reflektovat reálnou hodnotu daného produktu.

Existuje mnoho lepších a komplexnějších kurzů, které člověka skutečně dovedou k ziskovému obchodování opcí. Navíc je vedou lidé, kteří mají reálně ověřitelný track record. V zahraničí je to třeba už zmiňovaný Chuck Hughes nebo Dan Sheridan – a i když zrovna jeho hlavní kurz je ještě podstatně dražší, tak nabízí i levnější možnosti, které jsou ale stále na úplně jiné úrovni než tento český vychcánek. A možností je ohromná spousta…

Základní problém zde ovšem je, že začátečník zkrátka neví, komu a čemu má věřit. To je ale smutný fakt prakticky ve všech oborech a nenapadá mě, jak tento nedostatek rozumně a objektivně vyřešit. Z mého pohledu je například nepochopitelné, když dnes vidím někoho učit opce, aniž by se, byť jen slůvkem, zmínil o některém z indexů volatility (např. VIX). Opcaři pochopí.

Přesto takoví lidé fungují a asi budou fungovat tak dlouho, dokud jim budou jiní lidé ochotní platit… a nebo dokud se nezopakuje situace z roku 2008, který spoustu opčních obchodníků (nejen) v ČR pořádně vyškolil (rýpnutí a honění trika: a ukázal, že jsem měl pravdu, když jsem je opakovaně varoval ohledně naddimenzované expozice kapitálu v otevřených pozicích – obvykle se mi pak dostalo jen odpovědi: „Vím, co dělám“… no, 2008 byl pro mnoho z nich Armageddonem :-)).

Tak nějak je mi z té české party namistrovaných, vzájemně se pomlouvajících a tajně si závidějících lidí smutno. Nedivím se, že většina z těch skutečně úspěšných se raději stáhla do ústraní, případně se i odstěhovali do zahraničí. I když nemám rád zobecňování a národní sebemrskačství, tak musím upřímně říct, že ten „malý český rybníček“ mě zase jednou dokázal pěkně nasrat.

Ufff, tak jsem si postěžoval a asi si dám zase na dalších sedm let od sledování českých tradingových guru pauzu. :-)

P.S. Jen pro zajímavost… Česká tradingová scéna má mimochodem ještě jedno specifikum. Stala se velmi populární mezi brokery – ovšem v negativním světle. A upřímně, poštvat proti sobě brokery, to už chce hodně námahy. Broker žije z komisí, které platíte za realizované obchody. Čím větší je objem vámi provedených obchodů, tím lepší cenu vám broker nasadí na komisích.

Nebyl by to ale český trader, kdyby hned v začátku, nejlépe ještě s demo účtem a vyhlídkou na jeho fundování na nejnižší možné minimum (ideálně ne více než 2.000 USD), nezačal na brokera tlačit kvůli snížení komisí. Mnoho brokerů dokonce začalo české tradery odmítat, případně je berou jen na doporučení, protože neustálé handrkování o desetníky s někým, kdo udělá na svém miniúčtu dva ztrátové obchody měsíčně, je zkrátka logicky nebaví.

No… a takhle my si tady žijeme… :-)

Flattr this!

Kategorie: Finance
  • Lucas Hunter

    Výborný článek! Děkuji :)

  • Roman Kratochvil

    Skvělý článek.

  • Milan Dohnal

    Pravda pravdouci.
    Super clanek.

  • romča

    Dobrý den,

    děkuji Vám za tento článek a čas který jste mu věnoval. Bohužel jsme
    se jako jedinci tohoto národa ještě spousta věcí nenaučili (a
    asi dlouho nenaučíme). Je naprosto na místě Vaše (z mého
    pohledu správná) kritika traderského „prostředí“ v ČR.
    Poslední dobou to občas vypadá na některých fórech (upozorňuji,
    že nesleduji zdaleka všechna), že se blýská na solidnější
    období ale potom se to z nějakého neznámého důvodu zase stočí
    zpět. Jako vždy stačí několik lidí – těžko soudit z jakého
    důvodu, kteří všechno zkazí. Škoda (hovořím za sebe) takových
    lidí, jako jste Vy, že se otáčí zády k tomuto prostředí. Ale
    naprosto se Vám nedivím a chápu to !!! Přeji Vám, aby jste v
    tomto náročném prostředí i nadále měl úspěch a snad alespoň
    občas se podělil o některé své postřehy z trhu. A ostatním aby
    se k sobě chovali alespoň profesionálně, když už se někteří
    neumí chovat jednoduše slušně. Janeček Roman.

    • Moc děkuji! Ono je tu naštěstí pár slušných lidí, kteří vydrželi a dokáží se přenést i přes kritiku závistivých jedinců. Věřím, že aspoň oni dokáží tu scénu trochu kultivovat. Každopádně díky za podporu, vážím si toho.

  • Dluhoslav Slibotka

    No nevím. Nabídku kurzu, která je „z pláže“ nebere vážně snad nikdo a že by nějaký broker odmítal české tradery? O tom jsem také nikdy neslyšel. A že by někdo pomlouval někoho jiného? To se mně take nikdy nestalo. Možná chodím pouze na ty solidní portály…

    • „Kurzů z pláže“ je tady (a nejen tady) většina.

      brokeři – Například Infinity Brokerage mělo jednu dobu velký problém přijímat CZ tradery. Dnes už zase přijímají, ale odmítají s nimi nějak extra jednat. A nejsou zdaleka jediní.

      pomluvy – Na fórech se lidi moc pomlouvat nebudou, ale když se s nimi setkáte osobně, tak 90 % bude kydat hnůj na ostatní. (Ale někteří se tomu nevyhýbají ani na těch fórech nebo vlastní inzerci.)

    • Roman Kratochvil

      Si pamatuji, že kdysi se říkalo, že ThinkOrSwim nebere české tradery.
      Ale slyšel jsme to i více, že nebere čechy.

  • Martin Konvicka

    v lecčem mate pravdu,ale s brokry nesouhlasim:-), insti.klient ma 3x vetsi sanci, ze dostane vyplneni objednavky za lepsi cenu nez chtel,nechci zadne brokerske firme krivdit,ale jedina tradestation se tim zabyvala,zbytek se akorat chlubil tim jak maji nizke komise a hloupy trader se radoval kolik „usetril“ a tech drobnych detailu je vice

    • S tím nesouhlasím. Regulovaný broker nemůže (ani právně, ani technicky) manipulovat s plněním. Nad tím bdí přísný dozor SEC a dalších úřadů. :) Rozdíl v plnění institucionálních traderů proti individuálním je především v tom, že neobchodují na notebooku doma na koleně, ale používají špičkové servery hostované fyzicky blízko burzy, čímž dochází ke snížení latence. Zejména v případě HFT je to naprosto kritický rozdíl.

      Ale shodneme se, že většina traderů jde po ceně a neřeší zbytek (z mého pohledu je klíčové, zda je broker regulovaný nebo ne; zda uchovává STOP příkazy u sebe na serverech nebo ne atd.)

  • Milan Baran

    Nie som ani zďaleka tak úspešný, ale mám skoro rovnaké skúsenosti. Až na tie školenia a guru. Nebol som ani na jednom. Všetky, aj tie podľa článku pozitívne sú mačkou vo vreci. Všetci školitelia svorne očierňujú všetky iné školenia a tvrdia že len to ich je zázrak odpoly zadarmo. Uvítal by som aspoň jedno zdvorilé a vecné cs fórum. Uličník to určite nie je.

    • Roman Kratochvil

      Uličník by to mohl být, ale není! Dříve to bylo na uličníku jiné, dnes je tam počet diskuzních příspěvků o dost menší než kdysi, jako by tradingové prostředí v ČR umíralo.