Subscribe via RSS Feed Profil na LinkedIn

Strasti a pasti malých bank

3.5.2013 23 Comments

Flattr this!

V posledních letech se na českém trhu objevuje stále více a více malých bank. Jsou free, jsou cool, jsou in a neobírají nás tak jako ty velké. Tak se alespoň snaží profilovat. Je to ale skutečně tak?

Když se dnes díváte na televizi, takřka pokaždé na vás vybafne spot se zlým, nenažraným, umaštěným bankéřem z „-ní banky“, který se pře s hodným, milým a chytrým klučinou z moderní banky, která je free-cool-in, zkrátka „frikulínská“.

Image, který se snaží daná frikulínská banka budit, je super. Bankéři nejsou odtažití kravaťáci v naškrobené košili, ale kluci, se kterými můžete zajít na pivo a pokecat o holkách. Zkrátka někdo jako vy nebo já nebo támhle Franta odvedle. Navíc jejich pobočky jsou super – jsou v každém nákupním centru, takže když si jdete pro chleba a basu piv, můžete se stavit za svým bankéřem Pepou, probrat život a zároveň pokecat o nových finančních produktech, díky kterým můžete ušetřit celých 11 Kč za měsíc na poplatcích ve srovnání s těmi nenažranými lumpy odjinud. Jo a taky si můžete vzít na pobočku svého jezevčíka (jak často ho berete na nákup s sebou?), protože tahle pobočka vás neomezuje!

No, dobře. Tento trend nastolila jako první u nás polská banka mBank, která lákala klienty na nulový poplatek za vedení účtu (později své podmínky značně změnila). V každém větším nákupním centru jste pak mohli narazit na umaštěného puberťáka v nepadnoucím saku, který seděl s kyselým výrazem ve tváři u pultíku kdesi naproti vchodu Albertu a čekal na potenciální oběti.

Později přišly další subjekty, například AirBank, FIO či Equa. Jejich marketing začal být ostřejší než u mBank a zároveň se začaly profilovat ještě více „hipstersky“ a přátelsky. Sednete si na polštář, dostanete kafe, bankéř ve vašem věku nesedí naproti, ale vedle vás a vše, co si o vás zapisuje, vám ukazuje na monitoru.

Klientský přístup vypadá na pohled velice dobře. Marketing je zvládnutý a už ten pocit, že své peníze nedávám nějaké velké zlé korporaci, ale partě mladých flexibilních profíků, kteří „to se mnou myslí dobře“, dělá své. Hodně klientů proto přešlo k těmto malým bankám.

Je to dobře nebo ne?

Malé banky přinesly na trh jedno velké plus – tlak na snižování poplatků. Banky získávají od klientů nemalé finanční prostředky, s nimiž dále pracují (půjčují, investují) a to by mělo být jejich hlavním zdrojem příjmu. Není ale pravdou, jak se mnozí domnívají, že ČR a SR jsou jediné země, kde platíme například poplatky za výběr z bankomatu, vedení účtu apod.

Tyto poplatky existují všude – v Německu, Francii, USA i Velké Británii. Vždy záleží pouze na tom, jak si svůj účet nakonfigurujete a kolik peněz na něj posíláte. Ve výsledku tak nakonec neplatíte často nic. Ovšem u účtu, s nímž nepracujete anebo s ním pracujete hodně a přitom na něj posíláte málo peněz, zaplatíte nějaký ten poplatek všude. Jeho výše je však o poznání nižší, než na co jsme byli donedávna zvyklí u nás.

Malé banky a jejich zavedení nízkých sazeb tedy přinesly tlak na snižování poplatků i u velkých bankovních domů. Dnes nabízí UniCredit, Komerční Banka, Česká spořitelna, ČSOB i všechny ostatní subjekty v zásadě srovnatelné produkty za podobné, či jen o málo vyšší, ceny než jejich malí konkurenti. Je však nutné si účet odpovídajícím způsobem nakonfigurovat a zvolit si ty služby, které skutečně potřebujete. Pak nemusíte platit 300 Kč měsíčně, ale třeba jen 20 nebo také vůbec nic.

Ovšem tlakem na poplatky výhody malých bank v mých očích končí. Malá banka nejen nemá tak rozsáhlou síť poboček a bankomatů (a výběry z jiných bankomatů zdaleka nejsou vždy výhodné), ale především za sebou nemá silnou finanční skupinu a dlouhodobou historii.

Za velkými bankami typu KB, ČSOB či UniCredit stojí velké nadnárodní finanční skupiny zaměřené výhradně na bankovnictví. Jejich výkonnost i finanční historii lze sledovat mnoho let nazpět a narozdíl od miniaturiních bank, za nimiž stojí provinční finanční skupiny se závazky v mnoha jiných oblastech, tak poskytují výrazně stabilnější a bezpečnější zázemí.

Liší se i šíře nabídky produktů. Zatímco ve velkých bankovních domech si můžete sjednat cokoliv od běžného účtu po hypotéku, malé banky vám často nejsou schopny nabídnout ani embosovanou kartu k běžnému účtu, případně nemají v nabídce rozšiřující produkty v podobě hypotéčního či spotřebitelského úvěru. To, že v daném okamžiku tuto službu nepotřebujete, ještě neznamená, že ji nebudete potřebovat za rok nebo za dva. Navíc omezenost nabídky sama vypovídá o omezených kapacitách dané banky.

Někteří se snaží argumentovat také výší úroku – například AirBank nyní vystupuje s televizním spotem, v němž nabízí „vysoký úrok 1,8% na běžném účtu“. To je ovšem jen marketingový krok s nulovým efektem pro klienta, který díky své neznalosti peněžního trhu a bankovnictví naletí na „vysoký úrok“ aniž by si uvědomil následující:

1. Úrok 1,8% zdaleka nepokryývá ani roční inflaci.

2. Úrok na běžném účtu je irelevantní. Smyslem běžného účtu je možnost okamžitého krytí běžných výdajů v krátkodobém horizontu.

3. Pro ukládání financí k běžným výdajům slouží tzv. „spořící účty“.

4. Pro hodnocení financí slouží investiční produkty (kapitálové fondy, investiční směnky, akcie atd.)

Posledním kritériem, které bych kromě stabilního zázemí a nabídky služeb u banky hodnotil, je také možnost privátního bankovnictví. Narozdíl od veřejného bankovnictví se privátní zaměřuje na bonitní klientelu, která má aktuální disponibilní zůstatek vyšší než 10 milionů Kč. V rámci služeb pro tyto klienty jsou pak k dispozici veškeré prémiové služby zdarma a nabízeny velmi výhodné investiční produkty, které v běžné nabídce nejsou.

I když tyto peníze třeba nemáte, sama existence privátního bankovnictví v daném bankovním domě vypovídá o tom, že příslušná banka má důvěru tzv. smart money. Tímto termínem se označuje právě bonitní klientela, která je zvyklá s penězi aktivně pracovat a efektivně je hodnotit. Má-li banka důvěru takových klientů, je to velmi významný ukazatel jejího postavení. A co myslíte, má některá z malých bank u nás v nabídce privátní bankovnictví?

Můj názor na celou věc je takový, že malé banky přinesly na český trh velký tlak na snižování poplatků a zefektivnění komunikace s klienty. Zároveň ale nepředstavují odpovídající cestu pro finančně gramotného člověka, který ke svým penězům přistupuje zodpovědně a dává přednost rozumu před marketingovými plky kluků se zelenou kravatou.

Buďte rozumní, nerozhodujte se jen podle výše poplatku za vedení účtu. Manželku si přeci také nevybíráte jen podle velikosti podprsenky.

Flattr this!

Kategorie: Finance • Štítky: , , , ,
  • „(malé banky) nepředstavují odpovídající cestu pro finančně gramotného člověka, který ke svým penězům přistupuje zodpovědně“.

    No já nevím, v čem jsou AirBank (Kellner) nebo Zuno (RB) méně finančně stabilní než velké banky? A kde máte záruku, že ty velké banky nezkrachují třeba kvůli problémům svých „mateřských“ bank (Česká spořitelna nebo Komerční banka), že je ty mateřské banky nepotopí?

    Nemyslím si, že by zákazníci utíkali k menším bankám jenom kvůli poplatkům. Ten přístup v tom hraje velkou roli. Čekání na pobočkách, nefunkční internetbanking, korporátní přístup k zákazníkovi je pro někoho zkrátka nezkousnutelný. Buďme rádi, že máme na výběr. Ještě pár let zpátky tomu tak nebylo.

    • Naopak, na výběr máme už hodně dlouho. Ale jak píšu – uznávám významný vliv malých bank na zefektivnění komunikace s klientem a tlak na snižování poplatků.

      Pokud jde o to, zda může mateřská banka stáhnout některou z našich – ano, může. Proto je dobré sledovat výkonnost celé finanční skupiny. Například Société Générale (stojící za KB) měla před několika lety také své problémy, ale celé portofilo jako takové skončilo dobře a žádná z bank nebyla v ohrožení.

      Oproti tomu banky jako AirBank či Fio stojí na chatrných základech lokální finanční skupiny se závazky v mnoha dalších odvětvích a na mnoha světových trzích.

  • Luboš Melichar

    Výmluvy proč jsou dané výhody jako úrok(třeba i na spořícím účtu) nebo žádné poplatky zbytečné – ale žádný důvod proč je velké banky nemají. A že si musím služby konfigurovat? Nemusím, já nemusím.. O stabilitě a jištění vkladů se dá minimálně debatovat.

    Embasovaná karta nebo hypotéka? Tak buďme konkrétní – mBank nabízí vše, ztráta karty mě nestojí nic(ani blokace ani pořízení nové), to už jsem třikrát využil a nemusel jsem ani na pobočku, hypotéku má nadprůměrnou, úrok 2% na spořicím učtu . Vybírám peníze kde chci a kdy chci a to celé bez poplatku (při určitém rozumném obratu).

    A třeba bezkontaktní karty nabízeli „menší“ banky jako jedny z prvních co jsem pozoroval..

    • 1. Velké banky také poplatky nutně nemají (viz text článku) a úroky na běžném účtu mnohdy nabízí také.

      2. O stabilitě a jištění vkladů se moc debatovat nedá. :-)

      3. mBank nabízí vše, ale z embosovaných karet nabízí pouze VISA. Nabídka hypotéky je také značně neflexibilní v porovnání s konkurencí.

      4. Ztráta karty mě u KB také nestojí ani korunu. Dokonce si nechávám kartu zdarma (!) vyměnit skoro každý půlrok, protože je ošoupaná a navíc chci předcházet zneužití.

      5. Nic z toho, co jste napsal, nevyvrací nic z toho, co jsem napsal já. Prosím proto méně „nasranosti“ a více nadhledu.

      • Luboš Melichar

        Nasranost né, spíše nedůvěra a tak nějak logická, když člověk používá X let velkou banku protože nemá jinou možnost, pak přijde někdo nový a ukáže že to stejné, místy i lepší, jde za zlomek peněz i námahy. Potom i když ten starý zlevní protože prostě musí, nezačnete ho mít rádi. Třeba teď jsem hledal u KB úrok na spořícím účtu – jedno konkrétní číslo – a nenašel jsem. Jen „atraktivní zhodnocení“ 3x na jedné stránce. Zkuste si to najít u „malé banky“. Ta transparentnost je prostě jinde.. sorry..

        • Ano, to máte naprostou pravdu. Právě ta úroveň komunikace s klientem je jednou z věcí, kterou se velké banky od malých účí a zatím ji tak zvládnutou nemají (jak píšu i v článku ;-))

          Třeba weby KB nebo ČS jsou velmi nepřehledné a matoucí. Je to bohužel tak.

  • petr simonik

    osobne mam 2 bezne ucty, jeden u cs (vyjednano vedeni uctu bez poplatku) kam me chodi vyplata,mam hypoteku, sporeni, resim investice s privatnim bankerem a pak mam zuno bank kde nic neplatim a drzim si tam jen prijatelny zustatek, mam ho provazany se smartphonem, platim na internetu, na itunes a nic vic od te banky neocekavam a ani nikdy nedostanu. myslim, ze tohle je idelani kombinace. resit urokovou sazbu na beznem uctu je nesmysl, rozdily jsou ve vysledku minimalni.

    • Já si to myslím také. Velice rozumný přístup.

  • Fajn článek. Z mého okolí dost lidí vč. mě využilo tyto menší banky jako vhodnou alternativu:
    1) zakládají živnost,
    2) využívají je jako bezpečnější variantu pro online platby,
    3) chtějí vhodnou a levnou alternativu „co kdyby“

    Jak jsem se zmínil na Twitteru, stačí mi příklad cen typu Expresní platba: RB 500 Kč, Fio 50 Kč. Sáhnul jsem logicky po Fio. Je mi jasné, že mezi těmito subjekty je propastný rozdíl v nákladech, repre atp. Výběr z jakéhokoliv bankomatu mám zase od RB „zdarma“ v rámci měsíčního paušálu. Jsem rád, že je zde taková možnost výběru.

    Marketingové žvásty doporučuji ignorovat, nebo se o to alespoň snažit, protože konec konců, peníze jsou v tomto vždy až na prvním místě :) Ono, když ptáčka lapají…

    Taky bych byl asi ostražitý, kdybych měl celé své „jmění“ přesunout do nějaké „free-cool“ banky s ne tak velkým finančním zázemím. Ale vzhledem k tomu, co se děje kolem, tak jistota není v ničem. Mé setrvání je čistě v mé lenosti a odporu tuto věc řešit.

    Přístup bankéřů se díky vývoji na trhu zlepšil 100+1, pokud mohu mluvit ze své zkušenosti – nečekal jsem, sednout jsem si mohl, kávu jsem dostal, úsměvy od ucha k uchu :)))

    Je na každém, jestli si dá tu práci a čas nastudovat, porovnat a zvážit, jestli přejít, nepřejít, nebo jen částečně. Nebo zašívat peníze do polštáře, měnit je za zlato, investovat do nemovitostí atd. :)

  • Alexandr Kriz

    Mám 2 účty – u KB „rodinný“ (chodí tam obě výplaty, je tam zřízena hypotéka, trvalé odchozí platby atd.; 2 emboss karty a 1 internet karta, výběry z bankomatu placené /z cizích drahé/, vedení účtu cca 170,- Kč měsíčně) a druhý u mB (chodí tam „drobné příjmy“ typu Aukro, eBay apod., platím zde jednorázové platby – hlavně internetové bankovnictví /oproti KB super jednoduché a přitom bezpečné/; 1 emboss karta s bezdotykovou technologií, výběry z jakéhokoliv bankomatu zdarma, vedení účtu zdarma). U obou účtů vnímám jejich výhody i nevýhody, proto používám oba. Ale netroufl bych si radit ve stylu „jeden z nich zruš a dej všechno na druhý“ z jasných důvodů. Možná, že kdybych měl uložené peníze v řádech miliónů, viděl bych to jinak…

    • Rozhodně netvrdím, že byste měl účet u mBank zrušit a vše převést ke KB. Myslím si, že způsob, jakým máte finance nastavené, je velice rozumný a chytrý.

  • za některými nestojí velké finanční skupiny, ale za některými přece jen stojí. mBank je sice polská, ale ve skutečnosti je tak polská jako je Škoda Mladá Boleslav česká, stojí za ní Commerzbank. Za Zuno stojí Raiffeisenbank International. Na Zuno (kterou mám) mi nic oproti velkým bankám nechybí, ani to zázemí velkých bank. To zázemí ostatně ani nemusí být jen výhodou – některé zahraniční banky mohou dnes být nalomené víc než malé domácí, na rozdíl od minulosti, kdy to bylo jen výhodou – stačí, aby měly v aktivech hodně řeckých, kyperských dluhopisů v minulosti, nebo dnes a do budoucna třeba slovinských, španělských či jiných. Možná je rozdíl hlavně o tom, jestli si potřebujeme platit náklady na nákladné pobočky, někdo je potřebuje a zvolí si dražší/tradičnější/pobočkovou banku. A já pobočky vůbec k ničemu nepotřebuji, proto jsem přešel k Zuno. Za půl roku nemůžu nic vytknout, jenom jeden malý kiks při převodu peněz ze zahraničí, za který banka nemohla, způsobila ho ta korespondeční banka uprostřed a napravila to.

  • Radek Chalabala

    Po několika letech v KB a zkušenostech s jejich naprosto idiotským systémem internet bankingu (3 verze internetového bankovnictví má snad jen KB) a neustálému vyžadování aktualizací, které mnohdy ani nejde nainstalovat. Dále až nechutné zabezpečení, kdy musím zadávat kód z SMSky i pro nahlédnutí na zůstatek. A to jen občas, asi podle počasí… Samozřejmě k tomu musím mít certifikát a heslo. Jsem z KB tak znechucený, že už to ani víc nejde. A to jsem ještě nedávno z ročního přehledu zjistil, že jsem na firemním účtu zaplatil cca 10 tis na poplatcích (většina položky – správa, výběr nájmů, celkem dost položek, opravdu nemám čas tohle v průběhu roku sledovat), tak usilovně hledám banku pro firemní účet, která mě nebude takovým způsobem ždímat.
    Jistě, mohl bych si to překonfigurovat a vybrat si lepší balíček, ale to mi lepší internetové bankovnictví nezajistí.

    Pro soukromé platby používám prakticky od počátku existence mBank a nemůžu si stěžovat.

    Mimo jiné, kdysi jsem byl i v ČS a po té, co mi v zahraničí nefungovala v bankomatu embosovaná karta a paní za přepážkou pak na mě v ČS hleděla jak na debila, který neumí kartu používat, jsem se rychle přesunul jinam. Na ten vražedný pohled, kdy jsem tam rušil účet, nikdy nezapomenu.

    Tolik má rychlá impulsivní reakce…

    • Máte pravdu. To jsou přesně ty věci (tedy internetbanking), které se velké banky musí naučit od malých. Ale o tom článek primárně nebyl, snažil jsem se zaměřit na důvěryhodnost a stability těchto bank.

      • Radek Chalabala

        Vím, ale tak nějak při tom vyplynula moje momentální naštvanost na velké instituce. Opravdu přístup k zákazníkovi je u nás většinou hodně špatný. Stabilita a důvěryhodnost je určitě důležitá věc, ale pokud se v bance cítím jako obtížný hmyz, tak můžou mít za sebou sebevětší mezinárodní kolos…

  • Ondřej Prokop

    My mame v KB firemni ucty vsech nasich firem. Diky obratum a zustatkum mame opravdu nadstandardni sluzby a pristup. Dokonce mam pro ceslou svou rodinu osobni ucty zdarma. Za ktere nam banka jeste plati!! 69kc mesicne :-) ze je u nich mame. Nicmene si myslim, ze na podobne vyhody proste bezny zamestnanec nedosahne. A pokud zije od „vyplaty k vyplate“ je dle meho nazoru zcela jedno zda to ma v KB, CSas nebo v AirBank…

    A ze KB nabizi vsechny financni produkty? Jako clovek pohybujici se na fin.trzich chci diverzifikovat riziko, takze stejne nemam u Kb vse. Cast akcii spravuji pod Patria Direct, certifikaty, komodity a dluhopisy zase kupuji u privatniho bankere v RB Private Banking atp.

    Ale jinak veskrze souhlasim, take mi prijdou ty cool banky zbytecne precenovane :-)

  • Já osobně proti malým bankám nic nemám, naopak, jak už zde bylo zmíněno, líbí se mi jejich přístup ke klientům. U ČS mám osobní studentský účet, takže za vedení nic neplatím, ale jsou tam drobné poplatky. Mám ho jen, dá se říct pro to, abych byl klientem ČS a měl jejich výhody, mám jisté zázemí v cizině na dovolených a online přístup k penzijku, které mám také u nich. Přístup ke klientům mě vždy strasně iritoval, než jsem si našel svojí bankéřku a vždy jdu za ní. Předbíhám ostatní (neberu si lísteček) i když to mi dříve nejvíce vadilo na ostatních, že předbíhají, ale teď to dělám i já :-) A hned je příjemnější komunikace…

    Naopak účet který běžně používám jsem si založil v jedné akci u GE, vše zdarma, celkem slušná síť bankomatů. Ale pobočka v našem městečku je malá (jsou tam tři lidé, z nichž dva neustále telefonují + přepážka) a tak pokud chci vyřídit nějakou maličkost, čas strávený na pobočce je běžně přes půl hodiny. Vše je zdlouhavé a nic u nich nejde pořádně změnit či nastavit.

    Spořící účet mám u AirBank. U nich mě fascinuje ta jejich flexibilita a umí velmi příjemně jednat s klienty. Úrok na běžném účtu vítám, však česká domácnost má na běžném účtu kolem 100 tisíc a tak stovka za měsíc je příjemný bonus oproti dvěma halířům. A radit lidem aby někam investovali? Tak to u běžných lidí neuspějete :-) Vím co mi to dá v naší rodině přemlouvání a rad, natož když slyším někoho vzdálenějšího, kde mají peníze…

    A když někam investuji, tak si vybírám individuálně a nepotřebuji aby to uměla ta „moje“ banka. Velká banka je moloch, který za určitých okolností je dobré mít za zády, ale běžný ani spořící účet to podle mně není. Samozřejmě, nemůžu tam mít všechny mé finance.

    A jak jste se zmínil o privátním bankovnictví, tak mám velmi příjemnou zkušenost. Do takového kumbálu v KB chodím, sice nevím jak jsem se tam dostal, ale moje poradkyně se tam přestěhovala a tak si mě vzala sebou. Velmi příjemný pocit, jen kdyby tomu odpovídal i můj stav konta :-)

  • Jiří Voseček

    Nedávno jsem ve Fio pobočce na Arbesově náměstí v Praze zažil zábavnou situaci, kdy v té malé místnosti úspěšně rostla fronta naštvaných klientů, kteří potřebovali na pokladnu. Asi 20 minut ji blokoval jeden člověk, který ukládal tunu mincí. A dalších 5 lidí tam bylo po 5 minutách. Důvod? Problémy se sítí. Takže blbá návštěva pobočky za účelem uložení pár tisíc: asi 40 minut.

    Tohle je něco, co se u ČSOB nestane, protože tam není pokladna jedna. Pohledy čekajících klientů by šlo fotit a používat v reklamách velkých bank na téma: jak dopadnete, když si uděláte účet u „noname“ banky.

    Za nějakou dobu mi skončí studentský účet zdarma u ČSOB. Po téhle eskapádě vážně uvažuju, že u ČSOB zůstanu, protože riskovat podobnou zábavu víckrát … no nic moc a za ty ušetřené desetikoruny měsíčně to moc nestojí.

    • ovšem v ČSOB vás vklad v hotovosti bude stát až 75 Kč, ve FIO 0 Kč…

      • Je to vždy o tom, jak si nastavíte konkrétní podmínky se svým bankéřem a jak si poskládáte služby, které využíváte. Já mám u KB vklad v hotovosti taktéž zdarma.

      • Jiří Voseček

        ČSOB má vkládací bankomaty na bankovky, v každém větším městě alespoň jeden. Je teda pravda, že při zatím prvním a posledním použitím se mi povedlo ho zablokovat vložením jedné lehce přeložené bankovky a následovala půlhodinová reklamace :-)

  • Dluhoslav Slibotka

    Od zlodějských velkých bank jsem odešel v okamžiku, kdy mně nutily chodit kvůli každé kravině na pobočku. Nyní mám Fio + mBank a jsem velmi spokojený. Na pobočce jsem nebyl již hodně let. Měl jsem v KB hypotéku, stavební a penzijní spoření, spořicí účet, dva běžné účty a podnikatelský účet. Již tam nemám nic a NIKDY již mít nebudu… Mám vše zdarma včetně výběru z bankomatu, brokera na akcie a komodity, podnikatelský účet, spořicí účty, cizoměnové účty atp. Investice si spravuji sám. Privátní bankovnictví beru jako zlodejinu s cílem klienta preobchodovat a okrást. Tak asi tak. Velké banky, sbohem…

    • Mám asi 20 účtů u velkých i malých bank, ale primárně funguji v KB a Erste. Na pobočku chodím naprosto minimálně (popravdě ani nevím, kdy jsem tam byl naposledy, možná tak před dvěma či třemi lety). Neplatím ani korunu na žádném poplatku a mám kvalitní prémiové služby se zázemím velké banky (vč. například luxusního cestovního pojištění v ceně, a to s limity, na které člověk u běžných komerčních produktů prakticky ani nedosáhne).

      Privátní bankovnictví je velmi kvalitní a užitečná služba, ovšem pro toho, kdo ji využije. Já ji využiji a jsem za to rád. Vy možná ne. Určitě bych v tom ale neviděl zlodějinu.