Subscribe via RSS Feed Profil na LinkedIn

Podnikatelská kultura v ČR

7.3.2013 5 Comments

Flattr this!

Nemám zrovna v oblibě negativní lidi a články plné nářků a povzdechů. Dnes mám ale chuť si také maličko postesknout. Nějak mi totiž stále připadá, že podnikatelská kultura v ČR má hodně co dohánět.

Nechci tvrdit, že je ve světě situace o mnoho růžovější. Jsem v častém kontaktu s přáteli i obchodními partnery v USA nebo Číně, kteří si tu a tam stěžují na podobné praktiky, se kterými se člověk setkává i u nás, ale přesto se mi zdá, že míra s jakou čeští podnikatelé zkouší své obchodní partnery podvést nebo okrást je tak nějak vyšší.

V tomto týdnu jsem řešil hned tři nemilé situace. V jednom případě došlo k přímému porušení smlouvy, kdy najatá firma nezvládla provést smluvenou zakázku včas a původní termín se nehorázně protahoval. Namísto omluvy nebo snahy o nápravu pak začal jednatel společnosti operovat s tím, že jsem vydřiduch když po něm chci takovou práci za tak nízký honorář (který jsme si na počátku smluvili a protistrana jej beze slova přijala jako odpovídající). Co na to lze říct? Leda ukončit spolupráci a vypovědět smlouvu se vším, co z toho plyne. Škoda pro obě strany.

Tentýž den jsem jednal s další firmou, u níž jsme před časem podepsali smlouvu o smlouvě budoucí. Pominu-li fakt, že původní návrh smlouvy od protistrany byl zcela nepoužitelný a vše jsem tak musel nechat přepracovat na své náklady, domluvili jsme se nakonec na podmínkách pro obě strany přijatelných a akceptovatelných.

Nyní mělo dojít k podpisu finální smlouvy, ale protistrana dospěla k závěru, že jedna ze smluvních pokut ošetřených ve smlouvě je příliš vysoká a musí proto trvat na jejím snížení. Zajímavé. Jaký význam by pak tedy měla mít smlouva o smlouvě budoucí s přesně definovanými podmínkami? :)

Třetím případem – kupodivu stále v ten stejný den – byla jiná společnost, která bez našeho vědomí zasáhla do již schválené a oběma stranami odsouhlasené smlouvy a velmi výrazně ji přepracovala. Se slovy „tak teď stačí už jen podepsat“ mi pak byl předložen dokument obsahující vlastně úplně jiné podmínky než jaké jsme si dohodli.

Všechny tři případy se staly v jeden den a přiznám se, že mě ta koncentrace vcelku děsí. Člověk neustále přichází do střetu s podobnými případy, ale tři během jednoho dne se mi zdají jako extrém a nepamatuji si z dřívějška, že bych takovou koncentraci „ojebávek“ zažil.

Naštěstí jsem nakonec ze všeho vyšel s čistým štítem, ale ta hořká pachuť zůstala. K daným třem „partnerům“ se moje důvěra snížila na bod mrazu. S jedním jsem ukončil spolupráci úplně, s dalšími dvěma jsem uzavřel původně schválené smlouvy, ale budu se teď o to více zaměřovat na jejich kontrolu a plnění závazků.

Kamarád z New Yorku, kterému jsem celou anabázi líčil, se jen zasmál a řekl: „Kdyby se tohle stalo v NY, tak si ta firma už neškrtne.“ Škoda, že u nás jsou podobné praktiky stále na denním pořádku. Kdypak nás asi socialistické myšlení s heslem „kdo nekrade, okrádá rodinu“ konečně opustí?

Flattr this!

Kategorie: Ze života • Štítky: , , ,
  • Roman Kratochvil

    Je to už lepší?

    • Bohužel mám pocit, že o moc ne. Stále narážím na podobné situace, i když ta koncentrace je už menší a stále častěji potkávám rozumné lidi z různých odvětví businessu, kteří mají velmi slušný a férový přístup k ostatním. Snad bude jejich počet dále narůstat… :-)

      • Roman Kratochvil

        Můj názor je takový že co se týče firem, tak tam se to lepší (ale nemám nic moc osobní zkušenosti), problém je u lidí, znám dost lidí kterým bych nevěřil noc mezi očima.

        • Jj, vidím to podobně. Ale trend je, myslím, rostoucí a bude líp. ;)

          • Roman Kratochvil

            Už je na čase (skoro 30 let po revoluci)